Práce za podíl na projektu

Obecně nefunguje. Všímám si, že je to poslední dobou trend. Můžou za to pravděpodobně videa a články o úspěšných lidech. A každý chce být úspěšný. Takže se v hlavě zrodí nápad, ale co dál? Je mi dvacet, neumím programovat, neumím grafiku, neumím vlastně nic. Ale já to vymyslel! No tak si dám poptávku a půjdeme spravedlivě 50/50. Já budu řešit byznys + jsem vymyslel tenhle bezva nápad a ten druhý bude vyvíjet, dělat grafiku, co bude potřeba. Ideální start bez investice jediného floka. Opravdu se někdo ozval. A tak začíná naše partnerství. Postupem času zjišťuju, že dotyčný neumí o moc víc než já, programuje podle deníčku, grafiku stahuje z internetu. Po pár měsících se to nějak splácá a jedeme. Do teď jsme investovali hlavně náš čas, i když já zatím neinvestoval skoro ani ten čas. Projekt je spuštěn, jenže nikdo ho nepoužívá. Po krátkém spamování internetu se u nás otočilo několik lidí, ale nikdo nic neobjednává, nikdo náš projekt nechce. No jo, tak se nezadařilo, příště bude líp. Rozloučím se s lepičem kódu, se kterým se ještě stihnu pohádat a poslat ho do prdele a jdu dělat další velký byznys o dům dál. Happy ending story.

Velmi riskantní pro obě strany

Pokud budeme brát situaci, kdy do projektu vstupují kvalifikování lidé, projekt je profesionálně připraven a má budoucnost, tak i tak je to pro obě strany nesmírně velké riziko. Majitel projektu si se samotnou přípravou dal spoustu práce, projektu věří a ve své podstatě nechce dát 50% jen tak někomu. Má investice do dalšího rozjezdu a spíš koketuje s myšlenkou, že si vývojáře zaplatí. Bude mít 100%, i když prvotní vstup bude náročnější. Ten druhý, kdo do projektu vstupuje za podíl, zase vlastně vůbec neví, jak na tom majitel projektu je. Jak moc si s tím dal práci, jak moc se tomu bude věnovat, jak velké má investice, jaký je jeho soukromý život, jestli se zrovna nerozchází se svou životní láskou a nebude půl roku úplně mimo. Jsou to oba cizí lidé, kteří se neznají a mohou vycházet jen z informací, které si předají, přičemž není dáno, že komunikují v rovině pravdy. Jakože majitel projektu řekne, že na tom dře poslední dva roky, ale přitom ho to napadlo včera ve sprše. Tuhle informaci si prostě neověříte.

Vyjednávání podmínek

Další důležitý bod, na kterém se obě strany mnohdy nedohodnou. Těch scénářů jak bude jejich byznys vzkvétat je hodně. Není to jenom o to, jestli se to povede nebo nepovede. Záleží za jakých podmínek se to povede/nepovede, jaké budou zmařené investice, za jak dlouho se to povede/nepovede, kolik času do projektu každý z nich investuje. A jak se budou řešit investice (platí obě strany, nebo jen majitel projektu?) a jak se budou rozdělovat zisky? A co se stane, když jedna strana přestane komunikovat? Jaké budou rozhodovací pravomoci? Tyhle věci smluvně neošetříte. Nebo ano, ale smlouva bude natolik dlouhá a složitá, že si to obě strany radši rozmyslí.

Sebelepší úmysl nemusí znamenat úspěch

V roce 2013 jsem měl ambici spustit globální herní projekt. Byla to věc, na které jsem průběžně makal dva a půl roku. Funkcionalitu jsem měl připravenou na jedničku. Věděl jsem, jak bude nastavený obchodní model. Měl jsem zaplacenou a připravenou grafiku, některé potřebné programovací skripty. S tím, co jsem měl v ruce, jsem mohl jít klidně za investorama. Já ale investice měl, takže jsem nechtěl dávat % někomu jinému. Projektu jsem samozřejmě věřil a i v tom nejhorším scénáři jsem viděl solidní zisk. Takže jsem začal hledat programátora. Jednoho jsem našel a následovali debaty o ceně. Už nevím, jestli to byl on nebo já, ale někdo z nás navrhl podíl na projektu. Myslím si, že to byl on, ale to není zas tak důležité. Já si to nechal projít hlavou a moc se mi do toho nechtělo. Každopádně po dlouhých úvahách jsem byl nakonec rád, že netáhnu takto velký projekt sám, že nemusím řešit programátorskou část a mám čas na jiné věci.

Projekt se pár měsíců vyvíjel, ale nakonec úspěšně. Dotáhli jsme to do beta testování, nahodili na server a běželo to. Začal jsem s propagací, která měla horší odezvu než jsem čekal. To ale nebylo nejhorší. Do pár dnů mi dokonce přišel email od samotného Blizzardu, že to, co jsme spustili, odporuje jejich podmínkám a ať to okamžitě zrušíme. Neměli jsme nelegální server na World of Warcraft, ale sázkový systém pro hráče jedné hry. Mohli jste si vytvořit účet, vložit peníze, hrát a když jste vyhráli, obrali jste o peníze protivníka. Vcelku jednoduché, ale dost zábavné. Po prvotní kritice projevilo hned několik hráčů zájem, bohužel Blizzard byl nemilosrdný a mně došlo, že se pohybujeme na tenkém ledě a že jsem to vlastně celý posral. Kdybychom celý tento kolotoč spustili o fiktivní body, neporušili bychom nic. Jakmile jsme zakomponovali cash systém, bylo to riziko. Jenže o fiktivní body by to nikoho nebavilo. Vcelku banální věc, kterou jsem řešil na začátku projektu. Dokonce jsem psal i Blizzardu, jenže ti mi při přípravě projektu neodpověděli. Takže jsem vycházel z toho, co jsem našel na netu. A když jsem to vše sesumíroval, vyšlo mi to v pořádku.

Celý tento příběh má upozornit na jediné – projektu jsem 100%, měl jsem ho připravený po mnoha stránkách a nikoho jsem jako podílníka nechtěl. Nakonec jsem programátora přijal za podíl na projektu, ale ne kvůli úspoře peněz, ale kvůli většímu počtu osob v projektu. Takto velkou věc nemůže táhnout jeden člověk. A v tom jsem měl určitě pravdu. Každopádně jsme doplatili na legálnost celého projektu a vše šlo do kytek. Programátor z toho vyšel úplně nejhůř, protože tomu věnoval dost času. To mě na tom celém štvalo asi nejvíc, i když samozřejmě věděl, že to nemusí vyjít. S tím do toho projektu šel. Ať už byly moje úmysly jakkoli dobré, tak to stejně skončilo neúspěchem.

V čem vidím možnost

První možností je, že se s dotyčným dobře znáte a jdete do projektu od začátku spolu. Scházíte se a řešíte vše společně. I zde je mnoho rizik, ale už jen to že vše vymýšlíte spolu od začátku, je dobrý start. Ať už jste vývojář nebo ten koho projekt napadl, na tom nezáleží. Oba byste o projektu měli vědět vše a oba byste měli hledat řešení. Být v tom namočení spolu. Špatný přístup je ten – já mám tady tohle a ty programuj. To vás samo o sobě odlišuje – vy jste ten hlavní, co vše vymýšlí a ten druhý to jen vyvíjí. Tenhle přístup je špatně. Běžte to spolu vymyslet, a vy pak dělejte propagaci a programátor bude vyvíjet, ale pracujte na tom společně.

Druhá možnost je ta, že projekt rozjedete sami. Vytvoříte si tým lidí, které platíte. Po třech měsících můžete zjistit, že jeden člověk z vašeho týmu váš produkt žere a dejchá za něj. A to je ideální šance navrhnout mu, jestli do toho nepůjde s váma. Víte, jakou práci zvládne. Víte, že se mu produkt líbí a chce se na něm podílet. A to je dost dobrý předpoklad k tomu, aby se stal partnerem.

V těhle dvou možnostech vidím naději toho, že to může celé fungovat.